Hlavní síň Las Noches

"Chci, aby jsi se vydal do světa lidí. Nesmíš použít veškerou svou sílu. Klidně si tam můžeš sníst koho chceš. Já půjdu taky. Až se tam objeví nějaký shinigami, tak se jen tak trochu budeš bránit. Po chvilce odejdeš. To bude vše, co bych po tobě chtěla. Zbytek si zařídím sama."

"ano má paní" poslušně jsem se uklonil...nestál jsem o to aby si mě dala k večeři xD

Snížila jsem si své reaitsu na nejnižší. Otevřela jsem průchod. "Tak jdeme. Jo a ještě něco. Kdyby se něco stalo, tak vůbec nic nevíš!" prošla jsem

"pamatuju si jen poslední den má paní" prošel jsem s ní

Prošel jsem radši nepozorovaně taky.

já: "Zatracenej prevít!" zuřila jsem. Přiběhl ke mě sluha.

sluha: "Děje se něco má paní?"

já: "Přísahám, že ho jednou zabiju!"

Otevřela jsem si průchod do světa lidí. Nebude mi říkat, kdy mám odejít! Prošla jsem.

Objevili jsme se tu. "Můžeš teď jít." posadila jsem se na trůn.

Prechádzal som hlavnou sieňou Las Noches. Hollow z akéhosi neznámeho dôvodu nekládli žiadny odpor. Problémy nenastali až do chvíle, kým som sa neobjavil rovno pod trónom.
"Klopy klop, je niekto doma?" prehovoril som s notoricky známym vysmiatym výrazom v tvári.

"Možná ano a možná ne." podívala jsem se na něho. "Copak je nového?" podepřela jsem si hlavu.

"Veľmi rád by som vás ohúril niečim obzvlášť zaujímavým, ale obávam sa, že jediná informácia, ktorú by som vám momentálne mohol poskytnúť, sa vám už dneškom dostala do povedomia, Saiko-chama."

"Ráda si to poslechnu."

"Vrchný kapitán opustil Soul Society a vydal sa do ľudského sveta, zasa. V poslednom čase ho navštevuje pomerne často, až by si jeden myslel, že na to má významný dôvod. Obávam sa ale, že v prípade tohoto chlapíka nemožno hovoriť o zámeroch. Predsa len, v jeho hlave sa už dlhú dobu odohráva iba jediné."

"Byl tam s ním ještě někdo. Kdo to byl? Myslím, že věděli, že tam přijdem."

Ruky som nadvihol dlaňami k stropu a hlavou pokýval do oboch strán.
"Nemôžem s istotou tvrdiť, čo sa udialo v ľudskom svete."
Po chvíli som s tým prestal a ukazováčikom si podoprel bradu.
"Vlastne, teraz, keď o tom hovoríte, naposledy som ho zazrel s kapitánom dvanástky. Pravdepodobne pôjde oňho."

"Ten dělá přesně co? MYslím, že bude něco jako vědec?"

Nadšene som zatlieskal.
"Úžasný postreh, Saiko-chama! Dvanásta divízia, veda a výskum."

"To znamená, že můžou seldovat, naše pohyby." zamyslela jsem se. "Dalo by se jim tam dát nějakého vira, aby je trochu zmátl. Pár falešných poplachu..." zajiskřilo mi v očích.

"Je pravdou, že viac ako dve tretiny svojho voľného času trávim pred počítačom, ale trúfnuť si na kapitána dvanástky... Bude ma to stáť veľa námahy."

"Já tě ale nežádám." řekla jsem mile. "Předem ti děkuji." naznačila jsem mu, že může odejít.

"Ale, dneska sme nejakí mrzutí, Saiko-chama," dodal som už bez úsmevu a pomaly vykročil.
"Robím, čo je v mojich silách, ale všemocný nie som."

Jen jsem ho sledovala a nic mu neřekla.

Poskakujúc som sa vydal navštíviť ešte niekoho.
- PRESUN -

Já: Zasmála jsem se. "Vypadá to, že se tu nudí."

Sluha: "Až se vrátí mám je potrestat?" zeptal se mě.

Já: "Ne jen je nech...zatím." zamyslela jsem se.

po tom co jsem dotrénoval jsem šel za královnou když jsem byl u ní poklonil jsem se "dobrý den Saiko-sama"