Sídlo klanu Kuchiki

"Ale teď nemám co na práci." povzdechla jsem si.

"Tak ... niečo sa určite nájde ."
Všetko sa dávalo do kopy .
"A možno budeš rada že si mohla odpočívať "

"Nevím co bych bez tebe dělala." dívala jsem se, jak se všechno dávalo dokupy.

Po chvíľi to bolo a potom som sa na ňu z úsmevom otočil .
"No určite to čo doteraz ... ale teraz ťa trochu zamestnám ja ak to nebude vadiť "

"Copak potřebuješ?" optala jsem se zvědavě.

Pristúpil som k nej .
"Potrebujem ... aby si použila bankai a zdvyhla ho do neba čo najviac ...vieš tá bariera čo nás chráni ... chcem vedieť či je neporušená ... no po tom mám potom niečo iné "

"Dobře tedy." odstoupila jsem od nich stranou.
Vytáhla jsem katanu. Otočila jsem její ostří k zemi a pustila jsem ho. "Bankai. Senbonzakura Kageyoshi."

Natáhla jsem ruku k nebi a lístky následovaly můj pohyb. Letěly stále víš a víš.

Přišla jsem k nim. "Pane ráda bych se vydala do světa lidí a dohlídla tam na Reita. Aby něco neudělal."

"Neviem či by si mala ... týžden by bolo lepšie počkať ... alebo ... "
Pozeral som hore aby som vidiel či to jej bankai odrazí .

"Do ničeho se nepohrnu. Budu se koukat jen z dálky a když zaútočí na člověka tak ho jen ochráním. Pokusím se ho nezranit."

Lístky zabíraly několik desítek metrů na délku. Některé narazily do bariéry a jiné letěly stále víš. Povytáhla jsem obočí a podívala jsem se na Yuta.

"Jak si přejete." Šla jsem si pro plášť a zamířila jsem si to rovnout k bráně.

Kývla jsem na souhlas. Odvolala jsem bankai. "Ještě něco?" optala jsem se.

"Hneď chvíľu vydrž "
Privrel som oči a v ruke som stisol akúsi vec moje rieatsu sa presúvalo hore .

"Hai." čekala jsem.

Po chvíli sa to všetko zacelilo .
Potom som sa porozhliadol po okolí .
"Tak ... teraz asi sa pôjdeme pozrieť po okolí na hollowi ?"

"Myslíš, že by přišli až sem?"

"Tak dobře.Půjdeš taky nebo ne?"

"Ideme ... ale budú asi možno po okolí ... "
Mieril som odtiaľto .

Šla jsem za ním. "Rozdělíme me se?"