Město Karakura

On je asi vážně úchyl! Pomyslela jsem si. (xD)

Nasadila som si mačacie ušká a pozrela som sa na Uraharu.

"Ty mi chceš ublížiť len kvôli tomu že som tu?"

"To si jako myslíš, že tě nezabiji?"

"No radči bch byl, kdyby jsi to přežila abych mohl experimentovat." dábelsky jsem se usmál.

Zatvárila som sa urazene a pak náhle som sa rozosmiala.
"Ale noták...to by si ublížil takému koťátku ako som ja?"

"Ale kde že. Tak roztomilé koťátko." rozplýval jsem se nad ní.

Najednou jsem se objevil za ní. "To jsi vážně tak naivní." řekl jsem opovrženě.

Myslel jsem si,že to zvládne sám,tak jsem se odrazil od země,chytil Suki a zmizel s ní.

Opět jsem se posadil na vysokou budovu a meditoval s mým mečem,on však neodpovídal.
Sakra...Budu muset bojovat tamtím stylem,který úplně nesnáším...
Veškeré svoje reiatsu jsem koncentroval do svalů.

Odskočila som na bok."Nie nie som naivná...ale nebezpečná ano..."sonídom som sa premiestnila preč a vyplazila jazyk.Začala som ho ignorovať otvorila som gargantu "Tak čo?choďte si tam,ale nemáte šancu proti toľkým hollow a espade" pak som ju zatvorila a zmizla som v ní

"Nebezpečná?" podivil jsem se. "A ty jsi na tom jak?" stál jsem za Reitem.

Otočil jsem se na něj.
"Nic moc...Nemám Zanpakutou a nemůžu používat ani Kido,musím bojovat fyzickou silou..."

"To se dá snad napravit. Pojď se mnou." vydal jsem se ke krámku.

Šel jsem nejistě za ním