Hueco Mundo

Místo ze kterého do světa lidí putují Hollow,nikomu se ještě odsud nepodařilo dostat živý.

Už je to dlouho, co jsem se stala královnou. Najde se pár opovážlivců, co o mě pochybují, ale ti skoro hned zemřou. Ještě jsem před nimi nemusela ukázat svojii pravou formu.

Nechala jsem si k sobě zavolat podřízeného. "Co kdybychom se vydali do světa lidí? Moc se nudím."

Sluha: "Ale paní to nesmíte." snažil se mi to vymluvit.

"Co jsi říkal." postavila jsem se. "Mě nebudeš nic přikazovat a ani rozmlouvat. Prostě se připrav, že půjdeš se mnou do světa lidí!" naštvala jsem se.

Sluha: "J-jak si přejete paní." bál se mě.

Vešel jsem do Hueco Munda a rozhlédl se.
"Je to už dlouho..."

"Tak ještě jednou." podívala jsem se na Reita. "Kdo jsi?"

"Říkej mi třeba Reito,je mi to fuk..."

"Hmmm... Z ničím se nebabráš. To se mi líbí. Kdo byla ta dívka?"

"Jak to mám vědět ?"

"Vypadalo to, že tě znala. Co jsi byl před tím, než se z tebe stalo tohle?"

"Nějaký slabučký shinigami.."

"Hmmm...takže ty jsi byl shinihami? Zajímavé."

"Jo,byl to kapitán..."

"Kapitáni zase nejsou tak slabí. Rozhodně lepší než tihle." ukázala jsem na sluhu.

Zasmál jsem se.
"Stojí ještě Las Noches ?"

"Jo. Bydlím tam proč?"

"Kdysi dávno jsem ho postavil."

"Ty? MYslela jsem, že všichni zemřeli."

"Ne,já to přežil."

"Zajímavé." přistoupila jsem k němu. "Tak půjdem. Musíš mi o tom povyprávět."

"Klidně."
Vyšel jsem k Las Noches.

"Proč jsi ji nezabil? Byl jsi dost silný...Stačil by jeden útok a ona by zkončila." kráčela jsem vedle něho.

"Nechtělo se mi...Nebyl důvod."

"Měkota." zasmála jsem se.

"Mysli si co chceš,řekněme,že nerad zabijím holky."

"Když to říkám měkota."