Sídlo klanu Kuchiki

Jak se mě dotkl, tak mi naskákala husí kůže. "T-to nevadí. Nic se neděje, tak proč si upírat spánek."

"No ale si sa tu musela nudiť ."
Ruku som mal už na jej boku a prechádzal som hore a dole .

"Nenudila." Otočila jsem hlavu a podívala jsem se na něj.

Ja som na ňu pozeral stále .
A dosť zasnene .
"A čo si mala na práci ?"

"Nóó... nejprve jsem přemýšlela, jestli bych tě neměla zase nějak hezky vzbudit, jako posledně... ale nakonec jsem zůstala jen pozorování."

Zčervenala jsem. "To musí být teda zážitek!" zasmála jsem se.

"áno to je lebo si roztomilá ... mno to už vieš "
Usmial som sa .

"Já to myslela obráceně, ale to je jedno."
Prsty jsem mu začala jezdit po paži. "Ty mě pozoruješ, když spím?" optala jsem se trošičku rozpačitě.

"Nóó tak len trošku viac... "
Usmial som sa a bol som stále pri nej .

"T-to jsem nevěděla." špitla jsem. Otočila jsem hlavu na stranu, protože jsem byla červená.

Ja som sa na ňu stále usmieval .
"Vieš že sa mi na tebe páči že si hamblivá ?"

"Teď už ano, když si mi to řekl. Nevím co se ti na tom líbí? Pokaždé zčervenám, když něco uděláš. Prostě mě vždycky dokážeš uvést do rozpaků."

"No na tej roztomilej tváričke keď sa to snažíš zakryť a tak ... no vlastne sa mi páči všetko ."
Myslel som to vážne aj keď sa mohlo zdať že prehánám .

Črvená na tvářích nabrala další odstín sytosti. "To určitě přeháníš."

"Nie nepreháňam ... "
Pobozkal som ju .
"Práveže to som ešte nezašal ."

Chytila jsem přikrývku a přetáhla jsem si ji přes hlavu. "Za chvíli budu červená jak ředkvička!" postěžovala jsem si.

"Ty moje rajčátko "
Zasmial som sa a zaliezol som pod perinu aj ja .
"Sa mi skrývaš ?"
Povedal som pobavene .

"Jo. Tady nejde vidět, jak moc jsem červená." přiblížila jsem k němu. Tvář jsem měla milimetr od něj.

Videl som teraz v tme ako keby len siluetu preto som šeptol .
"Hlavné je že ťa mám u seba ... "
Povedal som naozaj potichúčku lebo som vedel že je dosť blísko .

"Jo. Hlavní je, že jsi tady." Rukou jsem nahmatala jeho tvář. Prstem jsem mu přejela po rtech. Poté jsem ho políbila.

Telom som sa k nej viac prisunul a jej bozk som začal opetovať .
Stále sme boli prikritý , no vedel som že jej kvôli mne bude určite takto dosť horúco .

Začalo mi být trošku teplo, ale nevšímala jsem si toho. Byla jsem ráda, že je tu se mnou. Odtáhla jsem se od něj. Dotkla jsem se nosem toho jeho.

Přišla jsem před sídlo a poprosila strážného ať mi zavoá kapitána.

"Hai, kapitáne." poklonil se ji a odešel do sídla.
Zaklepal na dveře mého pokoje. "Kapitáne, chce s vámi mluvit kapitánka Nakamura."

Zasténala jsem. "A máme po chvílce."