Sídlo klanu Kuchiki

"Ale tohle se nehodí na někoho v mém postavení."

"No ale to neznamená že raz za čas sa niečo také prihodiť nesmie .
Potom by som nemohol byť tak dlho stebou "
Prisunul som sa k nej .

"Ale stejně se to nehodí..." namítla jsem šeptem. Nechtěla jsem brat mu slova z úst, ale kdybych nezůstala, tak bych s ním nemohla být.
Pousmála jsem se. Ruku jsem nenápadně posunula za sebe. Nahmatala jsem polštář a pevně jsem ho chytila. Poté jsem ho jím praštila s úmyslem přimět ho si lehnout.

"Au ... "
Zasmial som sa a ľahol som si k nej .
No zato som ju potom pošteklil .

Zase mě začal lechat. "Ne!" vykřikla jsem hlasitěji, než jsem měla v plánu.
Vyktoutila jsem se. Stále ležel, tak jsem využila pžíležitosti. Jednu nohu jsem mu dala přes jeho pas. Tím pádem jsem mu klečela kolem pasu. "Hm... A teď jsem tu pánem já. Teda paní."

Sedela teda obkročmo na mne no ja som sa iba pousmial .
"Takže teraz lady Shiz velí .... a ako viete že vaša vláda bude trvať dlho ?"

Zamyslela jsem se. "To nevím, ale doufám, že to nějaou tu chvíli vydrží, nebo ne?" zkoumavě jsem se na něj podívala.

"Nóó tak chvíľu to určite vydrží ... však zasa možno sa ti to ale zapáči a budeš takto vyhrávať ty "
Zasa som sa zasmial ale tak potichu .

"Nevím jestli by se vrchní kapitán nechal porazit." Prsty jsem mu jezdila po hrudi.

"Vážně? Smím vědět, co to je?"

"Umm ... napríklad tieto očíčka ... "
Pozeral som jej priamo do očí preto som na to chcel poukátať .
"Ale to je asi največšia slabina ... no aj keď ... "
Radšej som ani nedopovedal .

"No..?" pobídla jsem ho zvědavě.

"Tak než mi začneš odolat, tak bych toho měla využít, ne? Nevidí se každý den, že by vtchní kapitán ležel na lopatkách." usmála jsem se.

Iba som sa trochu zasklebil .
"Snáď toho neuľutujem , že teraz takto ... umm ... podľahol ."
Povedal som pobavene .

"Hm...?" slezla jsem z něj a klekla jsem si vedle něj.

Ja som sa k nej natočil a zrakom som po nej prechádzal .
"Dnešok je ale pomerne kľudný že ?"

"To jo." Lehla jsem si, ale na druhou stranu. Nohy měl u hlavy a já jeho též.

Pošteklil som ju na jej chodidle vedel som že tam bývajú skoro všetci najviac šteklivý nemohol som teraz ani trošku odolať .

Skrčila jsem nohy. Chodidla jsem měla přitisklé k madraci, aby mě menohl zase polechtat.
"Víš, že jsem stejně unavená, jako bych celý den něco dělala?" dala jsem si jednu ruku pod hlavu.

"Nebo to nic nedělání je horší, než kdybych něco dělala."

"Dneska jsem jen celý den lenošila. Na to bych si neměla zvykat."