Město Karakura

"No to nevím." pousmála jsem se. Všimla jsem si, kam máme namířeno a nijak jsem se nebránila.

Nakoniec som ju dostal na postel kde som ale teraz nikam už neponáhľal bol som nad ňou .
"Akosi sa nám to často prerušuje všimla si si ?"

"A obvikle za tím jsem já, co?" řekla jsem poněkud smutně.

"No ale o to je to potom lákavejšie a zaujímavejšie nie ?
Takéto napínáčky ."
Povedal som ja z úsmevom .
"Môžeš urobiť takmer čokoľvek no mňa nenahneváš to sa neboj ."
Pobozkal som ju .

"No to jo. Baví mě pozorovat tvoji reakci." Ruce jsem natáhla za hlavu.

"He ?
Ty ma skúšaš ?
To je podlé toto sa nerobíí zlé dievča zlé ."
Zasmial som sa
"No ale je načase urovnať našu simetriu ."
Moje ruka sa zasa priblíižila k jej oblečeniu a jemne ho posunula nižšie .
"Vážne nepomôžeš ?"

"Tak za tohle ti teda nepomůžu. Navíc toho nebudeš mít moc na práci." stále jsem ležela a nic jsem nedělala.

"Ale ja som hodný chlapec mohla by si mi teda pomôcť ... "
Poviem a presuniem sa o niečo nižšie a začnem jej to teda pomaly dávať dolu .
"Simetria budiš požehnána ."

"To simetrie ale nebude." namítla jsem. Pořád jsem nic nedělala. Nechala jsem to na něm.

Aj keď to akosi teraz chvíľu nešlo nakoniec som to dole dal .
"Tak... teraz o jedno vediem ale to nevadíí či hej ?
No takto mi to ale vyhovuje ."
Prešiel som jej rukou teraz od stehna až hore k boku .
Chcel som ju tým trocha poštekliť .

"No, že tobě to vyhovuje, ale mě zrovna ne." Pokrčila jsem nohu a ruce dala podél těla. Zvedla jsem se na loktech. "Musím s tím něco udělat." Naklonila jsem hlavu na stranu a bedlivě jsem si ho prohlížela.

"No a čo také s tým urobíte Shiz sama ?"
Opýtal som sa zo smiechom v hlase .
Páčilo sa mi takto pohrávať sa .

"Nó..." přimhoužila jsem oči. Posadila jsem se. "Co takhle..." ruce mi automaticky zamířily k jeho kahotům, které jsem začala rozepínat.

"No tak to je poriadny príklad ."
Zasmial som sa .
"S týmto sa ale len tak nehraješ ako vidím ."

"Už se mi nějak nechce hrát." Snažila jsem se dát kalhoty dolů. Po chvíli se mi to i podařilo. "Skóre vyrovnáno." řekla jsem spokojeně.

Zasmial som sa .
"Nie už nechce ?
No ale mne hej ... ale aby simetria bola úplne dokonaná tak by aj úplne to posledné malo ísť dolu nie ?"

"Tak možná ještě trošičku jo." přiznala jsem. "No počkej, teď je to ale vyrovnaný." opřela jsem se o ruce.

"No nieje ... lebo sme začínaly tak že si mala o jedno dole a simetria bude zachovaná ak budem o jedno vyhrávať .
Umm no ale akosi ma to už ťahá aj tak viac k tebe ."
Bol som perami bližšie už u jej no ešte som sa nedotýkal tých jej .

"To ale nebude simetrie." namítla jsem. Přiblížila jsem hlavu a jemně jsem se dotkla jeho rtů. Poté jsem je olízka a zkousla spodní ret.

Ja som teraz nasal teraz jej hornú peru a do tej som aj jemne zahryzol , ranku som oliznul a teraz som sa pustil do bozkávania .
Už slová šli stranou no bozky ako prestriedok na komunikovanie teraz stačil .

Neměla jsem potřebu přestat. Polibky jsem opětovala. Pomalu jsem si lehala.

Ja som mieril stále za ňou .
Nechcel som sa od nej odtrhnúť .
Ruka mi zablúdila do jej vlasov v ktorých som tak letmo prešiel ale zamieril som podél jej tela kde ešte zatiaľ ostala .

Prsty jsem přecházela po jeho kůži. Ten pocit jeho nahého těla na mém byl k nezapomenutí.

Ona ma teraz normálne pre zmenu chladila no ja som ju za to asi musel poriadne zohrievať .
Ešte k tomu som ju bozkával tak to šlo takto akosi samo.
Moja ruka už jemne prechádzala po jej brušku a krúžila okolo jej hrudníka .
No stále som sa aj tak venoval perám ktoré som ale onedlho opustil a prešiel som na jej krk ktorý som začal tiež bozkávať , ale ten som skôr pusinkoval .

Cítila jsem, jak je rozpálený. U mě to bylo podobné. Hlavu jsem trochu zaklonila. Tep jsem měla zrychlený, jako vždycky. Dlaň jsem položila na tu jeho. Nezabraňovala jsem mu v pohybu.